Bariatrická chirurgie

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Chirurgická léčba obezity (bariatrická chirurgie) zahrnuje soubor chirurgických zákroků pro pacienty s morbidní obezitou, u nichž se předchozí konzervativní léčba nesetkala s očekávaným výsledkem, případně docházelo k tzv. jojo efektu. Důvodem k operačnímu zákroku je především fakt, že těžká forma obezity výrazně zvyšuje náchylnost k nejrůznějším nemocem a vede ke zkrácení délky života. Konzervativní terapie založená na cvičení, dietě, psychologické a farmakologické léčbě často vede k nedostačující a zejména dočasné redukci hmotnosti.

Klasifikace obezity vychází z BMI (body mass indexu), jehož výpočet je založen na hmotnosti a výšce jedince (váha [kg]/ výška [m2]. WHO klasifikuje obezitu následně: BMI 30 a výše odpovídá obezitě prvního stupně, BMI 35 a výše obezitě druhého stupně, BMI nad 40 obezitě třetího stupně. Za morbidní obezitu označujeme BMI nad 40, v případně závažné komorbidity (výskytu vícera souběžných onemocnění) i BMI nad 35.

INDIKACE K CHIRURGICKÉ LÉČBĚ OBEZITY

Dle mezinárodně uznávaných směrnic jsou bariatrické operace prováděny pouze v případě morbidní obezity.  Primárním cílem je minimalizovat zdravotní rizika z obezity vyplývající. Pacient musí současně splňovat následující kritéria:

• Morbidní obezita, tedy BMI 40 a více, případně BMI 35 a více se současným výskytem vícera závažných onemocnění (např. diabetes 2. typu, hypertenze, porucha lipidového metabolismu, metabolický syndrom, spánková apnoe, přetížení kloubů a páteře)
• BMI max. 52 (limit kliniky SurGal)
• Selhání konzervativní léčby a/nebo její nevalné výsledky
• Souhlasná odezva chirurga, obezitologa a psychologa
• Pacient musí být schopen celkové anestezie trvající cca 2 hodiny
• Pacient nesmí trpět žádným systémovým onemocněním
• Pacient nesmí trpět bulimií, žádným závažným psychiatrickým onemocněním, zneužíváním léků, drog či alkoholu
• Věk nepřesahující 60 let
• Odhodlání k bezproblémové před a pooperační spolupráci, respektu k doporučením

JAKÉ TYPY BARIATRICKÝCH OPERACÍ JSOU PROVÁDĚNY?

Většina bariatrických operací je čistě restriktivní, založena na omezení objemu samotného žaludku (bandáž žaludku, resekce části žaludku, plikace žaludku) nebo zkrácení délky zažívacího traktu (gastrický bypass).

Všechny operace jsou prováděny laparoskopicky v celkové anestezii.

JAK JSOU PROVÁDĚNY LAPAROSKOPICKÉ OPERACE?

Minimálně invazivní laparoskopický postup vyžaduje nafouknutí břišní dutiny plynem (CO2). To je prováděno pomocí speciální jehly. Nafouknuté břicho poskytuje chirurgovi dostatečný prostor k manipulaci s nitrobřišními orgány. Poté se přes břišní stěnu zavedou  5–12mm kanyly. Přes stěnu břišní je zavedena endoskopická kamera a několik speciálních tenkých a dlouhých laparoskopických nástrojů, které umožňují miniinvazní provedení celé operace. U všech bariatrických operací se pak musí zvednout levý lalok jater, aby byla zpřístupněna horní část žaludku. Další technické detaily se u každého typu bariatrického výkonu liší. Extrémně zřídka, například u obrovských ztučnělých jater, kdy laparoskopický výkon není možný, je nutné provést 15 až 20 cm dlouhý řez, aby byl výkon proveden, tradičním způsobem.

CO JE ZAPOTŘEBÍ PŘED OPERACÍ?

Předoperační dieta. Jako významný příspěvek pacienta k hladkému průběhu laparoskopické operace je nutný předoperační úbytek hmotnosti minimálně (3 kg) během 2 – 3 týdnů před operací. Ke zmenšení jater je nutná přísná redukční dieta, obsahující pouze 4 000 kJ [4 MJ] (asi 1 000 kalorií) energetického příjmu za den, tvořeného převážně bílkovinami (alespoň 50 %). Dieta by měla zásadně omezit veškeré sacharidy, sacharidy (na pouhých 25 % - 30 %) a měla by se vyvarovat jakýchkoli tuků, lipidů (pouze 20 % - 25 %). Doporučuje se hodně vitamínů a neochucená/neslazená voda.

Předoperační vyšetření. V den vašeho přijetí do nemocnice musí být provedena následující předoperační vyšetření:

• laboratorní test z krve a moči
• ultrazvukové vyšetření břicha (sonografie)
• rentgen plic a srdce
• elektrokardiografie (EKG) alternativně s ergometrií
• spirometrie alternativně s kompletním plicním vyšetřením
• endoskopické vyšetření žaludku (gastroskopie)
• zhodnocení Vašeho celkového zdravotního stavu internistou a anesteziologem.
• závěrečná předoperační konzultace psychologa a bariatrického chirurga

JAK TO PROBÍHÁ PO OPERACI?

Při laparoskopické operaci je pooperační rekonvalescence krátká, protože tělesná bolest z břišní stěny je mírná kvůli absenci dlouhé incize. Obvykle stačí nízké dávky léků proti bolesti. Také vnitřní orgány začínají svou práci a zotavují se dříve po laparoskopickém výkonu, což umožňuje rychlou realimentaci a brzké propuštění z nemocnice.

První den po jakékoli operaci hubnutí je nabízena voda a tekutiny. Druhý den vývar k obědu a večeři. Třetí den nabízíme jogurt nebo kaši. Klientovi jsou poskytnuta dietní doporučení a je požádán, aby dodržoval všechny pokyny v něm uvedené.

Pacient je obvykle první noc po operaci na JIP, hospitalizace na oddělení trvá další dva dny. Odstranění stehů (10. až 20. den) může provést buď praktický lékař (GP), případně se pacient může obrátit na chirurgickou ambulanci. Pro svého praktického lékaře dostanete lékařskou zprávu vysvětlující Vaši operaci. Další kontroly (s volitelnými úpravami v případě bandáže) proběhnou čtyřikrát v prvním roce (v pooperačních měsících 3, 6, 9 a 12), poté dvakrát následující rok. Další kontroly obvykle postačují jednou za rok.

JAKÁ JE DÉLKA HOSPITALIZACE?

Operace je naplánována minimálně invazivním přístupem, pokud tedy vše proběhne normálně, propuštění by mělo být třetí pooperační den

VYSKYTUJÍ SE NĚJAKÉ VEDLEJŠÍ ÚČINKY?

Může se objevit pálení žáhy a další příznaky gastro-ezofageálního refluxu. Celoživotní změnu stravovacích návyků je třeba přijmout a udržet, jinak může dojít k problémům spojeným se zvětšováním objemu žaludku.

JAKÉ KOMPLIKACE MOHOU NASTAT?

Jaké jsou nejčastější komplikace restriktivní bariatrické chirurgie?

Riziko operace je nižší než riziko, že zůstanete morbidně obézní na čekací listině. I při velmi pečlivém provedení může dojít ke komplikacím během operace nebo po ní. Mezi nejčastěji uváděné komplikace patří:  Peroperační krvácení – lze obvykle kontrolovat během výkonu ultrazvukovou hemostázou nebo elektrokoagulací. U méně než 1 % je nutná transfuze nebo zmrazená plazma pro náhradu a hemostatických vlastností krve. Pokračující nebo opakující se krvácení může být vysledováno díky abdominální drenáži. V případě nedostatečnosti konzervativní léčby může být nutná reoperace. K tomu nicméně dochází velmi zřídka.

Extrémně vzácnou komplikací je také perforace žaludku, jícnu nebo střeva. Pokud je rozpoznána během operace a opravena stehem, má velmi dobrou prognózu. V opačném případě může způsobit bakteriální zaplavení peritoneální dutiny s možnými závažnějšími následky, vyžadujícími buď otevřenou, nebo laparoskopickou reoperaci.

Žilní trombóza a plicní embolie jsou možnou komplikací korelující s délkou operace a nedostatečným pohybem. Mohou se vzácně objevit navzdory přijetí všech doporučených profylaktických opatření. Významným profylaktickým opatřením je časná pooperační fyzická aktivita a mobilizace první den. Povrchová a dermální léze se může objevit jako důsledek těžkého těla, lokální komprese nebo lokální reakce na dezinfekční roztok.

Bakteriální infekce rány nebo cizího tělesa je nejčastější komplikací, která vyžaduje obvykle odstranění cizího materiálu, dlouhodobou lokální léčbu antibiotiky a opakovanou výměnu obvazu.

Pokud máte další dotazy, neváhejte nás kontaktovat!

Váš SurGal tým